Scrip

Každý nÄ›jak zaÄíná

Když se vrátíme do svého dÄ›tství Äi mladí, tak Å™ada z nás mÄ›la nÄ›jaký ten poÄítaÄ, ovÅ¡em nebylo to žádné dÄ›lo. Může tomu tak být i v dneÅ¡ní dobÄ›, kdy rodiÄe dají svému dítÄ›ti tÅ™eba svůj starší notebook. Hodí se totiž, když každý v domácnosti má své zařízení, v nÄ›m své vÄ›ci a stará se o nÄ›j.

DÄ›tem je dobré ukázat cestu k technice, protože i běžní lidé ji potÅ™ebují stále více. SamozÅ™ejmÄ› dÄ›ti by ji mÄ›li požívat v rozumné míře, takže jim pÅ™es rodiÄovskou ochranu můžeme nastavit nÄ›jaký ten Äas. StejnÄ› zařízení budou potÅ™ebovat do Å¡koly, protože už na základních Å¡kolách chtÄ›jí vypracovávat různé referáty a projekty. RozumÄ›t technice se jim vÅ¡ak bude hodit i v pozdÄ›jší fázi života, protože pÅ™es ni můžou zařídit mnoho vÄ›cí. Navíc je to může nadchnout a budou se vÄ›novat studiu IT, pÅ™iÄemž lidé v tomto oboru jsou na Å™adÄ› pozicích dobÅ™e finanÄnÄ› ohodnoceni, a navíc se dá pÅ™edpokládat, že mají jistotu zamÄ›stnání i do budoucna.

Slabší zařízení

V dÄ›tství nemáme moc penÄ›z, takže jsme rádi za svůj stroj a vážíme si ho. Za ty léta používání si proÅ¡el mnoha hodinami provozu, takže se vyplatí dát mu nÄ›jakou tu péÄi, aby nám jeÅ¡tÄ› sloužil. ZaÄít můžeme vyÄiÅ¡tÄ›ním od prachu a výmÄ›nou pasty na procesoru. Co se týÄe disku, tak pokud máte dost zaplnÄ›né HDD, tak se ho vyplatí promazat a koupit menší SSD, na kterém poběží systém.

Zkontrolujte také, jestli Vám neběží na pozadí nÄ›jaké zbyteÄné procesy. Na takovém zařízení si můžeme zahrát i nÄ›jaké hry a zabavit se, akorát je potÅ™eba poÄítat s tím, že moderní nároÄné hry to nebudou, takže je potÅ™eba podívat se po nÄ›jakých starších, které nemají až tak vysoké hardwarové nároky. Je tu vÅ¡ak i možnost, jak hrát na slabém zařízení moderní hry. Můžeme si totiž platit službu, kde hra běží na výkonném poÄítaÄi a k nám se pÅ™enáší pouze obraz a od nás jdou zase příkazy klávesnice a myÅ¡i. S dobrým internetem můžeme dosáhnout skvÄ›lého herních zážitku.

Za mých mladých let jsme u nás o počítačích ani neuvažovali. Věděli jsme, že něco takového existuje, ale měla je u nás určitě jen hrstka vyvolených a prověřených lidí. Nebylo třeba o počítačích přemýšlet, protože byly jednak nedosažitelné a jednak pro většinu z nás vypadaly jako takové lepší psací stroje. A že by se na nich dalo dělat to, co na nich děláme dnes, to bylo nepředstavitelné.

A i kdyby tehdy počítače k sehnání byly, stejně bychom si je asi nepořídili. Jednak pro tu cenu, hlavně ale proto, že by nám to ti nahoře těžko povolili. Je přece tolik věcí, které počítače umožňují a které tehdy byly neakceptovatelné! Kdybychom měli tehdy počítače s tiskárnou, mohli bychom přece snadno tisknout i něco protistátního, tedy protikomunistického, a to se nedalo akceptovat, mohli bychom se na internetu koukat na porno i tehdy, kdy byly vrcholem erotiky kreslené nahotinky od Neprakty a tu a tam časopisy z NDR, mohli bychom si tu určitě přehrávat i umělce, které jsme nesměli slýchat, Krylem počínaje a Matuškou konče. A kdo ví, co by nám ještě vyspělejší prohnilý západ nacpal přes internet do hlavy!

A tak jsem poznal opravdový počítač s internetem až v porevoluční době. Hodně dlouho po sametové revoluci. A nebyly to věru snadné začátky. Seděl jsem doma u neznámého přístroje, německý kamarád mi vysvětloval po telefonu, co a jak funguje, ono mi to ukazovalo ale různá oznámení v angličtině. A ničemu z toho jsem pochopitelně moc nerozuměl, nebo spíš vůbec než moc.

Takže jsem vždy strčil zástrčku do zásuvky, na monitoru mi to nějakou dobu cizojazyčně nadávalo, že jsem řádně nevypnul počítač a systém se kontroluje, pak jsem se za vrčení, bzučení, pískání a kvílení připojil přes modem a telefonní linku k internetu, něco jsem si stáhnul a uložil si to na disketu, odpojil se, chvíli si něco ťukal a pak to vypnul vytažením ze zásuvky.

Smějete se mi? Jen se smějte. Ale tak to prostě bylo. U mojí generace, pro kterou byla pornem i reklama na šampon v televizním vysílání z Rakouska, oné země za nedalekými kopci, do které se ale tenkrát nesmělo.